Existuje více možných příčin dyslexie. Velmi často hraje roli nevyvážené sluchové zpracovávání a vnímání. Když člověk řeč neslyší optimálně, může to vést až k problémům se čtením a psaním. Řečové centrum v mozku je ve stejné míře zodpovědné za naslouchání, čtení, psaní i mluvenou řeč. Poruchy sluchového vnímání a zpracovávání mohou způsobovat např. to, že podobně znějící hlásky nedokáže dotyčná osoba rozlišit.

Slovo "miska" zní jako "myška" a slovo "bál" se změní na "vál".

Pro dítě, které už na sluchové úrovni neumí rozlišit podobně znějící hlásky, resp. fonémy, je učení se pravopisu samozřejmě velmi náročné.

Poruchy v centrálním sluchovém zpracování mohou mnohými způsoby přispívat k problémům se čtením a psaním.

Nevyvážené vnímání různých frekvencí

• Když různé výšky tónů (frekvence) nejsou vnímané vyváženě, může to způsobovat efekt, že podobné hlásky znějí stejně.

• Mnoho dětí slyší hluboké tóny mnohem citlivěji než vysoké tóny. Pro školní prostředí to znamená, že takové dítě vnímá ruchy okolí velmi hlasitě v porovnání s hlasem učitele. Porozumění mluvenému slovu správným způsobem se proto stává velmi náročným. Navíc jsou na děti kladené nároky vyžadující aktivní naslouchání, jež vede ke snížené schopnosti soustředění.

Nevyhraněná dominance ucha

• Některé děti nemusí mít vyhraněné dominantní ucho nebo se dominance mezi ušima může střídat. Takovýto stav může vést k opožděnému vnímání sluchových podnětů, nebo k mísení pořadí slyšených hlásek či slabik.

Interakce s několika smyslovými systémy

• Nerovnováha v tak důležitém smyslu, jako je sluch, ovlivňuje také zpracovávání jiných smyslových podnětů. Celý systém vnímání, zpracovávání a využití vjemů se ocitá v nerovnováze. V takovém případě jsou ovlivněné také zrakové vjemy při čtení a psaní.

Možné příznaky problémů ve čtení a psaní /dyslexie způsobená narušeným sluchovým zpracováváním

• Mnoho chyb v diktátě navzdory nácviku.

• Záměny podobně znějících hlásek.

• Pomalé, nesouvislé čtení.

• Těžkosti při učení se psaní.

• Problémy v porozumění řeči.

• Nejistota v syntaxi a gramatice.

• Těžkosti v rozdělování slov na slabiky.

• Těžkosti při zachycování některých hlásek ve slovech.

• Těžkosti při porozumění významu čteného textu, např. rozeznání slov nebo slabik jako celku (ma-ma).

• Nejistota v rozlišování krátkých a dlouhých hlásek.